Světlo, prostor a materiál napříč malbou experimentem a sklem

Vrstvení, průhlednost a proměnlivost  odrážejí stopy minulosti přetvářené do přítomnosti. Každý obraz či objekt zachycuje okamžik, kdy forma a světlo vytvářejí vlastní prostor.

Cyklus 

Resuscitace

Cyklus Resuscitace vychází z filozofie východních kultur, zejména z japonského konceptu wabi-sabi, který nachází krásu v nedokonalosti, pomíjivosti a prostotě. Tento přístup učí přijímat přirozený běh času a proměnu věcí i nás samotných – hledat klid v prostém a opravdovém.

Ve své práci oživuji materiály, které již splnily svůj původní účel – ubrusy, povlečení či tkaniny se zesíleným vzorem, jež nesou stopy každodennosti. Tyto fragmenty minulosti se stávají nositeli nových významů. Vybírám je intuitivně – podle jejich kresby, výšivky nebo způsobu sešití – a ponechává jim jejich autenticitu.

Na rozdíl od tradičního malířského postupu nepoužívám podkladový šeps, nechávám inkousty volně stékat, vsakovat se a rozpíjet do struktury látky. Některé obrazy kombinuji se šitím, jiné vznikají jako experimenty s barvou, strukturou či náhodou. Každé gesto, kapka či steh se stává součástí procesu "resuscitace" – oživení materiálu, který znovu dýchá v jiné podobě. V obrazech se tak propojuje minulost s přítomností, neviditelné s hmatatelným, pomíjivost s trváním.

Monokrajiny

Mám ráda nuance barev, běžně viditelných v krajině, zachycování nepatrných odstínů barev nasvícením, modelování povrchu, narušováním povrchu nebo polohováním obrazu, vytváření dalších odstínů optická hrou světla a stínu. Vytvářím obrazy sešíváním rozmanitých textilií – fragmentů látek, strukturovaných tkanin a dalších textilních produktů, které objevuji a znovu uvádím do života. V mém procesu se šití stává malbou a materiál krajinou. Nacházím vzdálené horizonty, v nichž se reálné mísí s vnitřní krajinou prožitku.

Cyklus Monokrajiny zkoumá minimalistické krajinné formy, kde prostor, světlo a barva vytvářejí intimní světy. Každá linie a stín vyprávějí svůj vlastní příběh, přičemž plošně nanesená barva nebo celá jednotně barevná plocha dává vzniknout prostředí, kde šití funguje jako kresba, vytváří stíny a nuance a odhaluje nový rozměr barevného prostoru.

Trávy

Vytvářím florální malby, v nichž zkoumám křehké vztahy mezi strukturou, pohybem a světlem. Využívám různé malířské prostředky a techniky, často podkládám předměty, jejichž otisky a reliéfy se stávají součástí obrazu. Proces malby je experimentem i meditací — hledáním rovnováhy mezi kontrolou a náhodou. Výsledné kompozice nesou poetiku trávy v pohybu: jemnost, nepravidelnost i tichou sílu, s níž příroda zůstává přítomná v každém detailu.

Krajiny

V cyklu papírových obrazů zkoumám prostorové krajiny a struktury, které vznikají kombinací šití ručních papírů, malbu inkousty a kresbu tužkou. Šití propojuje jednotlivé části, vytváří objem a umožňuje, aby se papír dostal do prostoru, kde pracuje s linií, stínem a hloubkou. Každý kus je tichou krajinou, kde kresba, šití i malba vytvářejí novou vizuální zkušenost.

Windows

Cyklus Windows (Okna) je mou osobní meditací vnímání krajiny. Pracuji s motivem okna, skrze které pozoruji své vnitřní i vnější světy. Okno se stává prostředníkem mezi realitou a obrazem, mezi tím, co vidíme, a tím, co si představujeme.

Analyzuji a vybírám fragmenty krajiny, které následně transformuji do subtilních kompozic. Každý obraz je zastaveným pohledem, ve kterém se krajina stává prostorem introspekce.

Cyklus Windows zobrazuje krajiny skrze rám pohledu – pasparty se stávají "okny", která propojují vnější svět s vnitřní introspekcí. Díla jsou experimentální: používám japonské papíry, skleněné trubičky po pradědečkovi, staré ubrusy či krajky, kde linie, stíny a materiály vytvářejí nové souvislosti a perspektivy.